Jan Bartoš je jedním z nejvýraznějších českých klavíristů. Tisk ho popisuje jako „jednoho z nejlepších evropských klavíristů“ a „emotivního a sofistikovaného interpreta“. Vystupoval na sólových recitálech a koncertech s významnými orchestry a jeho nahrávky od Mozarta a Beethovena přes Janáčka až po opomíjené skladatele minulého století mu vynesly trvale vysoké uznání kritiky.
Mezi vrcholy sezóny 2024/2025 patří vystoupení se Staatskapelle Berlin pod taktovkou Christiana Thielemanna v provedení Mendelssohnova Klavírního koncertu č. 2, s Bamberskými symfoniky pod taktovkou Jakuba Hrůši v provedení Prokofjevova Klavírního koncertu č. 1, s Vídeňskými symfoniky s Petrem Popelkou a Beethovenovým Klavírním koncertem č. 5, a také recitálová turné ve Velké Británii a USA. V předchozích sezónách Jan Bartoš vystupoval na významných festivalech jako jsou Pražské jaro, Klavírní festival Rudolfa Firkušného, Hongkongský umělecký festival, Mezinárodní klavírní festival v San Franciscu, Piano Aux Jacobins v Toulouse a mnoho dalších. V České republice spolupracoval s většinou významných orchestrů včetně České filharmonie.
Na nejnovějším CD Jana Bartoše najdete málo známé skvosty klavírního repertoáru od Miloslava Kabeláče a Bedřicha Smetany. Časopis BBC Music Magazine udělil albu 5 hvězdiček a album se dostalo do užšího výběru na cenu Preis der Deutschen Schallplattenkritik. V diskografii Jana Bartoše se nacházejí i nespravedlivě opomíjené koncerty, jako například Klavírní koncert Viktora Ullmanna, který nahrál s Bamberským symfonickým orchestrem pod vedením Jakuba Hrůši u Supraphonu a u Bayerische Rundfunk. Jeho CD nahrávka Klavírního koncertu Vítězslava Nováka, rovněž s Jakubem Hrůšou a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, získala od České hudební akademie ocenění Nejlepší klasické album.
V roce 2019 vydal Bartoš nahrávku sólových klavírních děl Leoše Janáčka pro Supraphon. Gramophone album vybral jako volbu redakce s tím, že „snadno obstojí po bok referenčních Janáčkových děl“, a NPR Music zařadilo nahrávku mezi 10 nejlepších klasických alb roku s tím, že „kromě zesnulého Rudolfa Firkušného, Janáčkova žáka, žádný klavírista neinterpretoval jeho hudbu s dostatečnou jemností – až doposud. Český klavírista Jan Bartoš si svým jedinečným hlasem našel cestu do skladatelovy hlavy.“ Mezi další pozoruhodná Bartošova CD patří dvojalbum Beethovenových sólových klavírních děl a Mozartových koncertů s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem. Beethovenovo album získalo od časopisu BBC Music Magazine pětihvězdičkové hodnocení: „Všechno na této nahrávce je vynikající. Arietta z op. 111 je zde nádherná, až se to nedá popsat slovy.“
Jan Bartoš studoval na Manhattan School of Music v New Yorku a získal doktorát na Akademii múzických umění v Praze, kde byl posledním studentem legendárního klavíristy Ivana Moravce. Po studiích v České republice u Martina Ballého a Miroslava Langera pokračoval pod vedením Alfreda Brendela, Leona Fleishera, Jamese Tocca a Zenona Fishbeina. Je držitelem několika ocenění, mezi nimiž je 1. cena v soutěži Zaslavsky-Koch (New York), cena Nadace Petera S. Reeda (New York), soutěž Mieczyslawa Munze (New York), cena Rucorva Trust (Nizozemsko) a cena Schimmel Prize (Německo).
Jan Bartoš vyučuje hru na klavír a komorní hudbu na Akademii múzických umění v Praze a je zakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu a institutu Prague Music Performance, uměleckým ředitelem mezinárodního festivalu Music Is a Akademie Ivana Moravce. Nahrává exkluzivně pro Supraphon.